Čtenářský deníček

Václav Cílek, Martin Kašík: Nejistý plamen, Průvodce ropným světem
Dokořán 2007

cilek

http://www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=307

Oba autoři si ústřední otázku knihy položili důsledně neideologicky: "Je pravděpodobné, že v dohledné době dojde k ropnému zlomu a může takový zlom vážným způsobem zasáhnout současnou západní civilizaci?" Geolog Cílek a fyzik Kašík proto nejprve vysvětlují, co to je ropa, kolik lze vytěžit z ropného ložiska a jakým způsobem se mění technologie průzkumu, těžby i transportu. Na číslech dokazují, že problémem není aktuální nedostatek ropy či náhlý útlum těžby, ale vývoj většině laiků neznámého parametru energetické návratnosti (Energy Return on Energy Invested, ERoEI, který ukazuje, kolik jednotek energie získáme investicí jednotky jedné) ve spojení se schopností nalézat nová ropná ložiska.

Po celé 20. století stačilo při těžbě ropy investovat jednotku energie k získání třiceti a více násobků. Ropná energie byla levná, ale i snadno dostupná. Jenže omyl environmentálních pesimistů let sedmdesátých spočívající v podcenění technologického rozvoje by nás neměl vést k opačně extrémnímu technologickému optimismu. Ten podle autorů opomíjí skutečnost, že stále lepší techniky vyhledávání nových ložisek zaručují i stále se snižující pravděpodobnost, že jsme některé skutečně významné ložisko opomněli. Téměř dokonalá pátrací technologie zaručuje mimo jiné i skutečnost, že příště už nebude co objevit.

Vezmeme-li navíc v potaz i fakt, že životnost velkého ložiska je v průměru 30-50 let a největší ropná ložiska jsme objevili právě před 30 až 50 lety, můžeme jednoduše dospět k závěru, že snadná ropa je u konce s dechem. Obhájci pokroku mají jistě pravdu, že na počátku minulého století nikdo nepředpokládal vznik internetu, mezikontinentálních raket či antibiotik, bohužel však stejně významné objevy v oblasti energetiky nestačí držet krok s vyčerpáváním snadných zdrojů. Jistě, ostatní obnovitelné i neobnovitelné zdroje dokážou spotřebu energie pokrýt další stovky let. Navíc existují i dosud netěžená ropná ložiska. Energie nedojde. Bude ale dražší a především nedostupnější. Budeme muset investovat mnohonásobně větší množství energie, abychom se k dosud netěžené ropě dostali a mohli ji využívat. A budeme potřebovat čas na vybudování nových technologií těžby. Jenomže čas a energie je právě to, co nám v případě ropy dochází.

Jako příklad procesu celosvětové těžby uvádějí autoři knihy ropnou produkci v USA, které byly po více než sto let největším producentem černého zlata. Takže když na konci 40. let minulého století petrogeolog M. K. Hubbert poprvé varoval před ropným zlomem USA, který předpověděl na konec 60. či začátek 70. let, byl odmítnut. "Technologie zaručí, že těžba ropy stabilně poroste a poklesu těžby se není třeba bát," znělo ze strany těžebních firem i státních institucí. Jenže od roku 1971 produkce ropy kontinentální části USA vytrvale klesá a je pravděpodobné, že ropný zlom, který potkal před téměř 40 lety USA, přijde jednoho dne i na celosvětové úrovni.

Přijměme nyní na chvíli předpoklad, že snadná ropa skutečně došla a Hubbertova křivka ropného zlomu platí i pro celosvětovou těžbu. Jaká nás čeká budoucnost? Autoři přiznávají, že nevědí, ale snaží se alespoň vyjmenovat události, ke kterým dojde s vysokou pravděpodobností: Cena ropy bude prudce oscilovat a v dlouhodobém měřítku stoupat. Evropská unie bude čelit dilematu extrémně drahého benzinu a nafty, nebo prudkého poklesu státních příjmů. V USA skončí éra nízkých cen pohonných hmot a dojde k prudkým změnám v systému infrastruktury. Ropu budeme sice těžit dál, ale bude to již jiná ropa a s vysokou pravděpodobností i jiný svět...

Cílek a Kašík načetli obrovskou sumu materiál u a umějí skvěle vydestilovat i strukturovat nejdůležitější informace. Důsledně uvádějí i argumenty zpochybňující jejich názory a kniha nikde nepůsobí jako polopolitický či poloreklamní pamflet.

V roce 2001 G.W.Bush, americký president, řekl: "To, co by lidé měli slyšet jasně a nahlas, je, že nám v Americe dochází ropa."

Kenneth Boulding, president Americké ekonomické asociace, na jiném místě v knize svým citátem otevírá jinou kapitolu: "Každý, kdo věří, že v konečném světě může pokračovat neohraničený růst, je buď blázen nebo ekonom."


21.5. 2008