Čtenářský deníček

Peter F. Drucker: Fungující společnost. Vybrané eseje o společenství, společnosti a politickém systému
Nakladatelství MANAGEMENT PRESS, 2004
Překlad: Irena Grusová


drucker

Tato práce je reprezentativním průřezem Druckerových prací na téma společenství, společnosti a politické struktury (nástup totalitarismu, nový pluralismus, podniková organizace jako společenská instituce, společnost znalostí atd.).

Výbor přináší Druckerovy starší i poprvé uveřejňované práce a studie a je jak jedinečným průvodcem jeho sociologickým a politologickým dílem, tak i vhodným úvodem do jeho studia.

Kniha přináší výbor z Druckerovy pětašedesátileté tvorby na téma společenství, společnosti a politické struktury, a představuje tak reprezentativní úvod do této oblasti jeho společenskovědního myšlení. (Tento výbor uspořádal a k vydání redakčně připravil autor osobně.)

Kniha je rozdělena do sedmi částí. Kapitoly prvních dvou z historického pohledu usilují o určení pojmu fungující společnosti ve vyspělém industriálním světě a institucí, jež by mohly obnovit duch společenství, jehož rozklad byl příčinou nástupu totalitarismu.

Kupříkladu o marxismu Drucker v první kapitole říká, že Marx proměnil nemohoucí racionalistický liberalismus své doby v politicky účinnou sílu tím, že odvrhl racionalismus a osvojil si nepokrytě iracionální absolutismus. Podržel si absolutní nárok liberálů své doby, myšlenku ekonomické determinovanosti. Vyloučil ale racionalismus, jenž předpokládal dosažení dokonalé ekonomické společnosti na základě svobodné a racionální ekonomické činnosti jedinců. Místo toho vyhlásil platnost iracionálního principu, totiž že jednání lidí je určováno jejich třídním postavením. Tento princip popírá schopnost člověka racionálně jednat, myslet, analyzovat. Z racionalistického hlediska je marxistická víra, že budoucnost bude patřit dokonalé beztřídní společnosti, protože veškerá minulost byla ve znaku společností třídních, bezostyšný, nehorázný a mystický nesmysl. Z hlediska politického je právě antiracionalita tohoto článku víry jeho předností.

Třetí část se zabývá možnostmi a omezenými způsobilostmi státu v sociální a hospodářské oblasti.

Čtvrtá část zkoumá nevládní, autonomní mocenská centra, jež se v rámci společnosti vytvářejí.

Pátá část obsahuje kapitoly z Druckerovy práce na téma velké podnikové organizace jako společenské a politické, nikoli pouze hospodářské organizace.

Východiskem šesté části je nástup takzvaných "znalostních odvětví" - Drucker v ní ukazuje obsah a význam posunu od společenské, ekonomické a politické struktury opírající se takřka výlučně o manuální práci ke společnosti, jejímž základem se stávají produktivní využití znalostí a takzvaní znalostní pracovníci.

Sedmou, závěrečnou část knihy tvoří dlouhý esej Budoucí společnost, jejž autor napsal v roce 2001, a v němž se soustřeďuje na nově vznikající instituce a nové teorie, jejichž rozvoj je podněcován informační revolucí a na společenské změny, k nimž přispívají.


2. 9. 2007