Čtenářský deníček

Erich Fromm: Mýtus, sen a rituál
Aurora 1999, překlad Jan Lusk


Z knížky bych chtěl vypíchnout jen zmínku o teorii J. J. Bachofena. Bachofen v knize Mateřské právo z roku 1861 tvrdí, že na počátku lidských dějin byly sexuální vztahy promiskuitní a že z toho důvodu bylo rodičovství zajišťováno jenom matkou, že pokrevní příbuznost bylo možno odvozovat jen od ní, a že proto byla autoritou a zákonodárcem, vládcem v rodině i ve společnosti. Při analýze religiózních dokladů z řecké a římské antiky dospěl Bachofen k závěru, že nadvláda žen našla vyjádření také v náboženství. Před vírou v olympská božstva existovalo náboženství, ve kterém nejvyššími božstvy byly bohyně.

Bachofen předpokládal, že v dlouhodobém procesu muži ženy porazili a podmanili si je a že se jim povedlo stát vládci ve společenské hierarchii. Takto vzniklý patriarchální systém se vyznačoval monogamií (alespoň, co se týče žen), autoritou otce v rodině a vládnoucí rolí mužů. Místo mateřských božstev se nejvyššími vládci nad lidmi stala mužská božstva, analogicky s mocí otce rodiny.

Bachofen ukázal, že rozdíl mezi patriarchálním a matriarchálním řádem přesahoval sociální nadvládu mužů, že byl rozdílem mezi společenskými i mravními zásadami. Matriarchální kultura se vyznačuje tím, že v ní je kladen důraz na pouta krve, na vazbu k půdě a pasivnímu přijetí přírodních daností. Naproti tomu se patriarchální společnost vyznačuje respektem k zákonu vytvořenému člověkem, převahou racionálního myšlení a úsilím přirozené danosti změnit.

Podle matriarchálního pojetí jsou si všichni lidé rovni, protože jsou všichni dětmi matky Země. Matka má všechny děti stejně ráda, a to bezpodmínečně, protože se její láska zakládá na tom, že jsou její děti, a nikoliv na zvláštních zásluhách nebo zvláštních výkonech. Cílem života je štěstí lidí a neexistuje nic, co by bylo důležitější než lidská existence a život. Patriarchální systém naproti tomu vidí hlavní ctnost v poslušnosti vůči autoritě. Místo principu rovnosti nalézáme pojem milovaného syna a hierarchický řád ve společnosti.

Prudkost, se kterou byla napadena teorie matriarchátu, vyvolává podezření, že kritika nebyla bez emocionálních předsudků vůči této koncepci, která byla tolik cizí myšlení a cítění naší patriarchální kultury.

8.7.2007