Čtenářský deníček

Samuel P. Huntington: Střet civilizací

Rybka Publishers 2001, překlad Ladislav Nagy

huntington

Globální politika bude formována především kulturními rozdíly a pokud propuknou války, budou se týkat celých civilizací. Právě na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Huntington varuje před rozšířením a vystupňováním těchto střetů a zevrubně analyzuje důvody, které k nim vedou: změny mocenské rovnováhy mezi Západem a někdejšími koloniálními oblastmi třetího světa, ekonomický, vojenský i politický růst asijských civilizací, kulturní obrat nezápadních společností k domácím tradicím, demografická exploze a konflikty vyvolané militantností islámu a vzestupem Číny.

"Svět po studené válce je světem sedmi nebo osmi hlavních civilizací. Zájmy, nepřátelství a spojenectví mezi státy jsou určovány kulturní příbuzností a rozdílností. Riziko, že konflikty přerostou ve větší válku, hrozí hlavně v případě střetů mezi skupinami a státy s různou civilizační příslušností.

Západ, jenž se dlouho těšil dominantnímu postavení, ztrácí svou moc a ta se přesouvá k nezápadním společnostem. Globální politika nabyla multipolárního a multicivilizačního rázu. Univerzalistické nároky vedou Západ stále častěji do konfliktů s jinými civilizacemi, nejzávažnější je konflikt s islámem a Čínou."

Huntington pouze neanalyzuje a nepopisuje budoucí směr vývoje, nýbrž zároveň vyzývá k utváření budoucnosti. Na závěr své obecné analýzy geopolitické situace doporučuje Západu přehodnotit svou zahraniční politiku, prohloubit jednotu západní, tedy euroamerické civilizace, rozšířit součinnost s Ruskem, Japonskem a Indií, jakož i jihoamerickými státy, z nichž by se měly stát spolehliví spojenci, a učinit nezbytné kroky k omezení vojenské expanze států muslimské a čínské civilizace.

Budoucnost Západu může být tedy zajištěna jen potud, pokud bude jednotný. Jeho přežití závisí na tom, zda obyvatelé Západu uznají, že jejich civilizace je jedinečná, nikoli univerzální, a sjednotí se za účelem její obnovy a obrany, čelíce výzvám nezápadních společností.¨

Základní teze zní, že ostatní civilizace jsou více nebo méně nekompatibilní se "západní civlizací". Vychází z předpokladu, že:

  1. náboženství, včetně jeho menšinových a sektářských projevů, se jeví jako základní hybatel v rozvoji civilizace; civilizace je utvářena především náboženskými (duchovními) hodnotami, ty jsou základním elementem kolektivní identity, překonávajícím faktory etnicity, jazyka, rodových (kmenových) svazků, klientských vazeb, třídní, profesní či regionální loajality;
  2. civilizační determinanty budou napříště hlavními stimulátory politického chování států a významných zájmových skupin; civilizační spřízněnost nebo rivalita bude určovat vzorce mezistátních svazků a animozit přerůstajících v ozbrojené konflikty; příští aliance, určující povahu mezinárodní politiky, se budou sdružovat na civilizačním principu (dvě civilizace se mohou - a zřejmě budou - sdružovat proti třetí civilizaci;
  3. dnešní svět tvoří osm základních civilizačních paradigmat: západní, slovansko-pravoslavné, islámské, konfuciánské, japonské, latinskoamerické, hinduistické, příp. africké; islám a konfucianismus jsou vzhledem ke svým specifickým rysům zcela nekompatibilní se Západem - v ohledu etiky, náboženství, vztahu k demokracii, sekularismu, společenského a politického étosu;
  4. střet civilizací se projeví ve dvou rovinách: jako mikroproces, kdy různé skupiny jsou ve stadiu často ozbrojeného konfliktu podél kulturních "zlomových hranic" (fault-lines), kdy bojují o území nebo prostě proti sobě; makroproces předpokládá, že státy s rozdílnými kulturními tradicemi soupeří o relativní vojenskou a politickou nadvládu, o kontrolu nad mezinárodními organizacemi a moc nad třetími subjekty;
  5. střet mezi západní civilizací a některou z výše zmíněných civilizací je nevyhnutelný, ačkoli nemusí jít vždy o konflikt ozbrojený, přičemž nevyhnutelnost střetu vyplývá z univerzalistické povahy etiky a politické kultury západní civilizace, západního pojetí liberalismu, individualismu, parlamentarismu, lidských práv, rovnosti, svobody, vlády zákona, tržní ekonomiky a oddělení církve od státu; v jiných civilizacích tyto hodnoty nejsou uznávány a ochotně přijímány, tyto civilizace nechápou jejich historickou nevyhnutelnost a mravní sílu; hodnoty západní civilizace jsou osudovým mravním imperativem a existenciální výzvou ostatním civilizacím; zvažuje se, jaké způsoby by měla západní civilizace zvolit k prosazení své pravdy, když některé civilizace nejen nepochopily, že tato pravda je jejich jediným východiskem z historické slepé uličky, ale dokonce jsou připraveny se západním hodnotám bránit.

Také:

http://www.orient.cas.cz/odd/oaf/mendel/stretcivil.htm

http://politologie.blog.cz/0604/samuel-huntington-stret-civilizaci

http://politologie.blog.cz/0604/huntington-ii

http://politologie.blog.cz/0604/huntington-iii


7.6.2008