Čtenářský deníček


Claude Lévi-Strauss: Strukturální antropologie - dvě
Argo 2007, překlad Jindřich Vacek

Lidské společnosti nazývané primitivními jsou samozřejmě tak staré jako naše, jejich historie sahá až k počátkům druhu. Procházely všemožnými proměnami, obdobími krize i rozkvětu; poznaly války, stěhování. Vydaly se však odlišnými cestami od té naší. V určitých směrech zůstaly blízké dávným podmínkám; což ovšem nevylučuje, že se jim vzdálily více než my.

Tyto společnosti jsou sice už pomalu historické, zároveň si však vytvořily nebo uchovaly jakousi zvláštní moudrost, která je podněcuje, aby odolávaly jakékoliv změně vlastní struktury, jež by dovolila historii vpadnout do jejich lůna. Způsob, jímž využívají přírodní prostředí, zajišťuje zároveň skromnou životní úroveň i ochranu přírodních zdrojů. Jejich pravidla uzavírání sňatků, ač velmi rozmanitá, se podle demografů vyznačují jedním společným rysem, totiž co nejvíce omezit míru plodnosti a udržet ji na konstantní hodnotě. Konečně politický život, který je založen na konsenzu, který nepřipouští jiná rozhodnutí než ta, která byla přijata jednomyslně, jako by byl pojímán tak, aby vyloučil použití onoho motoru kolektivního života, jenž zužitkuje diferenciační odchylky mezi mocí a opozicí, většinou a menšinou, vykořisťovateli a vykořisťovanými.

Zkrátka tyto společnosti, jež nazývá C. Lévi-Strauss studenými, protože jejich vnitřní prostředí se blíží nule stupňů historické teploty, se svým nízkým počtem členů a fungováním se odlišují od společností horkých, které vznikly na různým místech světa v důsledku neolitické revoluce a v nichž rozrůznění na kasty a třídy je vystaveno neustálému tlaku, aby se z nich zakládal vývoj a výroba energie.

Když vzápětí po neolitické revoluci velké městské státy ve Středozemní pánvi a na Dálném východě zavedly otrokářství, daly vzniknout typu společnosti, v němž diferenciační odchylky mezi lidmi mohly být využity k vytváření kultury rytmem dosud nepředstavitelným. Ve srovnání s tím revoluce daná zavedením strojů v 19. století spíše než vývoj ubírající se týmž směrem představuje hrubý nástin jiného řešení, které se ještě dlouho mělo opírat o tytéž zlořády a nespravedlnosti, a přitom umožňovalo převést na kulturu onu dynamickou funkci, kterou protohistorická revoluce připsala společnosti.

20.2.2008