Čtenářský deníček

Vladimír Sadek: Židovská mystika
Nakladatelství Fra, rok vydání: 1993

sadek

Myšlenky a duchovní hodnoty kabaly. Publikace seznamuje širší čtenářskou obec s židovskou mystikou a s jejími přesahy do univerzálních hodnot a myšlenek. Prof. Vladimír Sadek představuje kabalu v historickém vývoji, který ovlivňuje i dnešní tradiční židovské věřící skupiny. Pozoruhodnými pasážemi textu jsou kapitoly, které připomínají postavu a dílo známého pražského rabína Jehudy Livy ben Becalela, zvaného rabi Löw.

Zajímavou kapitolou v knize je také otázka, zda nějak souvisí židovské mystické nauky - kabala a alchymie.

Alchymie byla původně arabská věcička, než se stala záležitostí evropskou a křesťanskou tedy, ale na znalosti alchymie odkazují také některé kabalistické texty, třeba Zohar.

Počet židovských alchymistů není moc velký a zachován je vlastně jen jeden větší původně kabalisticko-alchemický text zvaný Eš mecaref (Očišťující oheň), který spojuje kabalistické učení o sefirách s alchemickým učením o kovech.

Malý počet kabalistů, zabývajících se alchymií je pravděpodobně dán tím, že pro kabalu není nejvyšším kovem zlato, které je v ní symbolem sefiry Gevura-Din, principu božího hněvu a spravedlivého soudu. Místo "krutého" zlata je v kabalistickém systému sefirot na nejvyšším místě tedy stříbro, které odpovídá sefiře Chesed. Ta je mohutností boží lásky a milosti.

Alchymie ale považuje zlato za kov nejvyšší. Zlato je v alchemické symbolice sluncem, zatímco stříbro zastupuje měsíc. A slunce hraje prim. Stříbro je to tudíž v alchymistickém pojetí méně zajímavé.

Podle pražského rabiho Löwa nikoliv zlato, ale stříbro odpovídá božímu slovu a Zákonu, protože je kovem nejvyšším a nejčistším. Je tedy docela pravděpodobné, že toto učení v židovské mystice ovlivnilo i synagogální umění. To používá ku zhotovení náboženských předmětů skoro výlučně čisté stříbro.


5.10.2007